Psychika rozhoduje zásadně o celkovém zdraví

V časopise Téma vyšel článek ,,Jak psychika ovlivňuje rozvoj nemocí“, jehož autorem je lékař Martin Pospíchal (40).

Potěšil mě, protože jednoznačně a z pohledu vědy sděluje, že psychika je pro zdraví důležitější, než se obecně myslí. Souzním s ním, nicméně můj názor je na této škále ještě ,,extrémnější“: jsem přesvědčen o tom, že psychika/mysl zásadně a jedině rozhoduje o celkovém zdraví. Ještě k článku: je také příznačné, že s podobnými názory vystupují spíše mladší vědci a lékaři – svědčí to o postupné, ale nezadržitelné změně myšlenkové paradigmatu – náhledu na zdraví a jak ho ovlivnit.

Znovu tvrdím, že za vším stojí psychika. Výzkumů na toto téma je dnes již mnoho. Podnětné výzkumy erudovaného lékaře Dr. Liptona (jeho knihy vyšly i v češtině) uvádí mimo jiné následující závěry. Genetický materiál, tedy to, s čím se rodíme, je jedna věc, ale nakolik a jakým směrem se rozvine, je věc druhá. Týká se to jakýchkoliv schopností, zůstaňme však u zdraví. Řekněme, že má někdo genetický předpoklad k tomu dostat cukrovku nebo rakovinu. Takových lidí je v populaci čistě z genetického pohledu mnoho. Mnohem více než kolik jich nakonec příslušnou chorobou onemocní. Proč? Protože někdo tyto své predispozice rozvine, a jiný ne. Čím je člověk rozvine a čím ne? Rozhodně to není jen stravou. Ukazuje se, že nejvíce se na tomto procesu podílí celková psychika. Samozřejmě, včetně výchovy rodičů v ranných letech, včetně podvědomých oblastí mysli. Čili psychika a jak s ní zacházíme rozhoduje z velké části o tom, jak s predispozicemi k tomu být zdraví nebo nemocní rozhodneme – my sami.

Je to jako když dostanete na začátku hry karty: někdo dostane horší a někdo lepší. Nicméně ještě záleží na tom, jak s těmi kartami budete hrát. Schopnost ovlivnit svoje zdraví vhodným nastavením a využíváním psychiky, nebo mozku, chcete-li, je opravdu zásadní. Dobře to ilustrují výzkumy s jednovaječnými dvojčaty. Pokud žila tato dvojčata podobným stylem života (výchova v jedné rodině apod.), byla poměrně přesně náchylná ke stejným nemocem, včetně těch nejzávažnějších. Pracovali se svým genetickým materiálem podobně, stejně. Pokud ale jednovaječná dvojčata žila každá odlišným způsobem života, už od raných let, byla jejich ,,zdravotní“ karta rozdílná – ze zdravotního hlediska na tom byli velmi rozdílně (trpěli jinými druhy nemocí apod.). Přesto, že měli 100% shodné genetické dispozice.

Přeji vědě, ať spěje k dalším objevům mílovými kroky, a my, kteří víme, pojďme teď udělat něco pro svou psychiku, třeba patnáct minut relaxovat s AVS přístrojem.

Jan Valuch
prezident WAAT
mentální kouč a terapeut

Článek Téma ke stažení: Časopis TÉMA