Nejvíce sebevražd je v dubnu a v květnu

Chmurné depresivní stavy bohužel někdy končí špatně. Samozřejmě, že sebevražda už je vrcholek ledovce, výjimečná záležitost. Ale deprese výjimečné nejsou: trpí jimi 12% populace, a to mluvíme jen o diagnostikovaných – vedených v ,,systému.“ Negativní psychické stavy řeší zhruba třetina populace, včetně čím dál mladších dětí.

Převládá názor, že se deprese vyskytují nejčastěji na podzim, kdy po slunečních dnech začíná přibývat dní tmavých, nevlídných a pochmurných. Není to však pravda! Největší výskyt depresí, zejména těch těžších, je v dubnu a v květnu.

Asi víte, že na tuto nemoc má zásadní vliv mechanismus působení slunečního svitu (nebo jeho nápodoby, například světelných lamp a brýlí) na činnost nervové soustavy. Jižní národy, kde většinu dní v roce svítí slunce, mají mnohem menší výskyt depresivních stavů a severní národy naopak. My Češi jsme tak někde uprostřed.

S tím podzimem – samozřejmě, že tmavé dny zhoršují celkovou náladu. Konkrétně jde o zmenšení produkce hormonů serotoninu a několika typů endorfinů. Nicméně není to tak fatální. Po slunečních dnech je logické, že ,,tmavé“ počasí zanechá na náladě nějakou stopu a je to víceméně pro organismus biologicky přijatelné – s přirozeným útlumem se snáze vypořádá. Jedná se zejména o takzvanou sezonní afektivní poruchu, odborně SAD (Seasonal Affective Disorder). Tu zaznamená, právě nárazově, až 80% populace. Samozřejmě, že má smysl i tyto sezonní deprese eliminovat – jednoduché nástroje na to existují. Nemá cenu trpět ,,špatnou“ náladou, když jí lze zdravě změnit za dobrou. Nicméně nejsou to většinou ty zásadní, běžný život demoralizující a ohrožující depresivní stavy. Člověk má vlastně určitou hormonální zásobu z léta, navíc chmurnější tmavší dny jsou vlastně přirozeným biorytmem, který nás nutí se zklidnit a třeba více meditovat.

Zato na jaře! Rezervy hormonů dobré nálady jsou po podzimu a zimě vyčerpány. Navíc organismus nemá vlastní biologickou informaci přirozeného útlumu. Nejčastější příčinou vzniku deprese je dlouhodobý stres, organismus na ní tedy není připraven, ale zcela naopak – je vyčerpán. A když to vypadá, že jarní slunce nastolí příjemnou změnu, nestane se tak – nestačí to. Za prvé to odloučení od slunce je příliš dlouhé a za druhé sluneční svit na jaře je velmi slabý na vyvolání pozitivních hormonálních změn centrální nervové soustavy (až o 80% slabší účinnost než v létě).  Teprve sluneční paprsky, které v naší zeměpisné šířce začnou působit zhruba ve druhé polovině června, mají potenciál měnit náladu k lepšímu. Jde o sílu slunečního svitu i úhel dopadu na oční sítnici!

Přeji Vám, ať jste zdraví a veselí. Užitečné nástroje na zvládání ,,špatných nálad“ najdete například na www.galaxy.cz.

Jan Valuch, MBA

terapeut

prezident WAAT