HI-TECH HRAČKA: (re) Laxman

Zhruba kolem roku 1996 se v Česku poprvé objevily přístroje audiovizuální stimulace (AVS), slangově označované jako psychowalkmany. Tahle nová technologie slibovala radikální změnu vědomí: prostě jen zmáčknete knoflík a váš mozek se během pár minut „přeladí“ na stav, který si vyberete. Nejdřív jsem to považoval jen za další marketingový podfuk na úrovni Herbalifu, kterými se 90. léta jen hemžila. Když jsem si ale jeden přístroj půjčil a vyzkoušel, nestačil jsem se divit. Od té doby AVS stimulaci používám pravidelně.
Proč nás tak skvěle uklidní pomalý tanec plamenů ohně v krbu? Proč tak báječně usneme pod plechovou střechou, na kterou bubnuje déšť? Protože frekvence naší mozkové aktivity sleduje frekvenci světla nebo zvuků zvenčí, a po nějaké době se na ni přeladí. Pokud je tahle vnější frekvence rychlá, jako třeba hudba na technopárty, buď nás vybudí k tranzu, nebo rozčílí. Pokud je ale pomalá, jako třeba déšť, ukolébá nás to k sladkému uklidnění. Právě proto taky při monotónní jízdě vlakem často usneme jako špalek.

Někdy v 80. letech minulého století americké neurovědce napadlo, že by se tenhle zcela přirozený efekt dal nasimulovat i čistě umělými podněty. Celkem nepozorovaně a mimo zájem většiny veřejnosti tak vznikla technologie, která umožňuje od základů změnit způsob, jakým relaxujeme. Právě proto také považuju za zajímavé podělit se o osobní zkušenosti se čtenáři Neviditelného psa.

Funguje to úplně jednoduše. Na oči si nasadíte speciální brýle s blikajícími diodami a na uši sluchátka, ze kterých zní zvuk o stejné frekvenci jako blikání. Za pár minut jste ve stavu dokonalé relaxace, meditace nebo třeba spánku – záleží jen na tom, jaký si zvolíte program z menu přístroje.

Výrobci psychowalkmanů slibují „významně kvalitnější činnost mozku a centrální nervové soustavy, zlepšení schopnosti učení, koncentrace a paměti…“ Těžko říct, jestli tohle všechno funguje – zatím ještě nejsem tak starý, takže mi hlava díkybohu pracuje sama od sebe. Úplně mi ale stačí, že mi tahle mašinka dopřává hluboký odpočinek. Zjistil jsem, že půlhodinové „sezení“ (nebo spíš ležení) nahradí několik hodin spánku. Ještě zajímavější ale je, že mě psychowalkman uspí takřka na povel, ať už jsem sebevíc přetažený.

Na českém trhu je dnes psychowalkmanů celá řada (www.psychowalkman.cz). Můj první model (PR-2X od americké firmy Mind Gear) má jednobarevné brýle a pokud chci kromě neurostimulačních stimulačních zvuků poslouchat i relaxační hudbu, musím ho propojit kabelem s CD přehrávačem. Nedávno jsem si ale pořídil nejnovější „hi-tech“ model Laxman, který vedle PR-2X vypadá jako Mercedes vedle Škodovky. Vlastně by se měl jmenovat spíš Relaxman – možnosti hi-tech odpočinku totiž radikálně zvyšuje. Tohle už není jen generátor zvuků a světelných záblesků, ale plnohodnotný MP3 přehrávač doplněný vizuálními vjemy. Jako kdybyste svůj iPod rozšířili o zařízení, které k vaší oblíbené uklidňující hudbě přidá barevné obrazce se schopností na chvíli radikálně změnit váš způsob prožívání reality.

Laxman má skoro padesát předinstalovaných programů, z nichž některé pracují i kromě psychostimulačních zvuků také se zvuky přírody nebo s relaxační hudbou. Tak třeba v programu Himálaje uslyšíte monzunový déšť a v programu Pobřeží zase uklidňující mořský příboj. Virtuální kýč? Ne, prostě nádhera! Zásadním technologickým skokem je také nový druh brýlí, které zvládají všechny barvy spektra včetně jejich jemných přechodů. Účinek na změnu vědomí je tak mnohem silnější.

Laxman se ale hlavně dá manuálně programovat. Pokud vám nestačí jeho přednastavené programy, můžete si vytvářet své vlastní a podle libosti tak experimentovat se svou psychikou. Délku simulace, cílovou frekvence a tón zvuku či barvu záblesků si buď zvolíte přímo v přístroji. Nebo si z internetu stáhnete jednoduchý počítačový programu LaxEdit, ve kterém si vytvoříte kombinaci oblíbené relaxační hudby, přírodních zvuků a světla. Výsledek pak „přetáhnete“ na flashkartu přístroje. Na grafu LaxEditu vidíte časový průběh a změny frekvence všech parametrů programu, takže celkem přesně odhadnete, co to s vámi udělá.

Že to vypadá jako umělé štěstí z krabičky? Po deseti letech používání téhle technologie můžu říct, že je to překvapivě účinné. Na rozdíl třeba od drog to navíc nemá vůbec žádné nepříznivé vedlejší efekty. Jediné nebezpečí hrozí snad jen u epileptiků, kterým AVS technologie může rozjet záchvat podobně, jako třeba blikající zářivka.

Stav naprostého odpočinku, vypnutí, vytěsnění problémů a volně poletujícího vědomí jinak zažívám dost vzácně. „Tady a teď“ bývám jen ráno těsně po probuzení, po sexu nebo když celý den šlapu s báglem na zádech opuštěnými horami. S Laxmanem mi k dosažení podobně blaženého stavu stačí jen nasadit brýle. Ta malá krabička mne prostě odstřihne od reality a umožní mi ponořit se hluboko do sebe.

Ivan Brezina

Převzato z www.neviditelnypes.cz, 2009 – Původní link zde.