Nejvíce sebevražd je v dubnu a v květnu

Chmurné depresivní stavy bohužel někdy končí špatně. Samozřejmě, že sebevražda už je vrcholek ledovce, výjimečná záležitost. Ale deprese výjimečné nejsou: trpí jimi 18% populace, a to mluvíme jen o diagnostikovaných – vedených v ,,systému.“ Negativní psychické stavy řeší zhruba třetina populace, včetně čím dál mladších dětí. Proč je duben a květen nejtěžší, nejrizikovější?

Převládá názor, že se deprese vyskytují nejčastěji na podzim, kdy po slunečních dnech začíná přibývat dní tmavých, nevlídných a pochmurných. Není to však pravda! Největší výskyt depresí, zejména těch těžších, je v dubnu a v květnu.

Asi víte, že na tuto nemoc má zásadní vliv mechanismus působení slunečního svitu (nebo jeho nápodoby, například světelných lamp a brýlí) na činnost nervové soustavy. Jižní národy, kde většinu dní v roce svítí slunce, mají mnohem menší výskyt depresivních stavů a severní národy naopak. My Češi jsme tak někde uprostřed.

S tím podzimem – samozřejmě, že tmavé dny zhoršují celkovou náladu. Konkrétně jde o zmenšení produkce hormonů serotoninu a několika typů endorfinů. Nicméně není to tak fatální. Po slunečních dnech je logické, že ,,tmavé“ počasí zanechá na náladě nějakou stopu a je to víceméně pro organismus biologicky přijatelné – s přirozeným útlumem se snáze vypořádá. Jedná se zejména o takzvanou sezonní afektivní poruchu, odborně SAD (Seasonal Affective Disorder). Tu zaznamená, právě nárazově, až 80% populace. Samozřejmě, že má smysl i tyto sezonní deprese eliminovat – jednoduché nástroje na to existují. Nemá cenu trpět ,,špatnou“ náladou, když jí lze zdravě změnit za dobrou. Nicméně nejsou to většinou ty zásadní, běžný život demoralizující a ohrožující depresivní stavy. Člověk má vlastně určitou hormonální zásobu z léta, navíc chmurnější tmavší dny jsou vlastně přirozeným biorytmem, který nás nutí se zklidnit a třeba více meditovat.

Zato na jaře! Rezervy hormonů dobré nálady jsou po podzimu a zimě vyčerpány. Navíc organismus nemá vlastní biologickou informaci přirozeného útlumu. Nejčastější příčinou vzniku deprese je dlouhodobý stres, organismus na ní tedy není připraven, ale zcela naopak – je vyčerpán. A když to vypadá, že jarní slunce nastolí příjemnou změnu, nestane se tak – nestačí to. Za prvé to odloučení od slunce je příliš dlouhé a za druhé sluneční svit na jaře je velmi slabý na vyvolání pozitivních hormonálních změn centrální nervové soustavy (až o 80% slabší účinnost než v létě).  Teprve sluneční paprsky, které v naší zeměpisné šířce začnou působit zhruba ve druhé polovině června, mají potenciál měnit náladu k lepšímu. Jde totiž o sílu slunečního svitu, úhel dopadu na oční sítnici i strukturu záření!

Sluneční svit má totiž v různou roční dobu různé parametry. V naší zeměpisné šířce jde zhruba od dvě období: od září do do května, a poté od června do srpna. To první, od září do května, může být příjemné a subjektivně radostné, ale na produkci hormonů dobré nálady (endorfiny, serotonin a další, a také produkce vitaminu D například!) má jen zanedbatelný vliv. Sluneční svit neobsahuje (v naší zeměpisné šířce) ty potřebné složky. Až teprve to druhé období, od června do konce srpna, resp. konce září, je to ideální, intenzivní.

Přeji Vám, ať jste zdraví a veselí. Užitečné nástroje na zvládání ,,špatných nálad“ najdete na www.galaxy.cz.

Jan Valuch, MBA

terapeut

prezident WAAT